|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
"Voyage d'Outremer" Bertrandona de la Broquière jako historický pramen
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Voyage dOutremer Bertrandona de la Broquire jako historický pramen" se zabývá cestopisnou relací burgundského diplomata a zvěda Bertrandona de la Broquire, zachycující jeho putování Svatou zemí, Sýrií a Osmanskou říší v letech 1432-1433. Na pozadí ideologického proudu pozdních kruciát a burgundského dvora, který byl jeho výrazným nositelem, zkoumá šíře a limity pozdněstředověké náboženské tolerance a kulturní otevřenosti.
|
host ::
RSS.